|
| |
|
Historie tištěných médií na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku v letech 1918-1939
26. 09. 2007 V letech 1918 - 1938 ma Ústeckoorlisku a Českotřebovsku nevycházel a ani nebyl distribuován žádný regionální deník. S nejkratší týdenní periodicitou vycházely: Orlický obzor, Nezávislé listy a Bratrství. V regionu dále byly distribuovány čtrnáctideníky Náš kraj a Orlicko, měsíčníky Úřední věstník okresního výboru v Ústí nad Orlicí a Věstník Národní jednoty severočeské a čtvrtletník Z Ústí nad Orlicí a hor Orlic-kých. Vydávání periodik financovaly spolky a organizace, úřady, soukromníci a politické strany. Zásadní události doby od roku 1918 do roku 1939 zaznamenala zmiňovaná tištěná média věrohodně, včetně vývoje politických stran, hospodářské krize, soužití Čechů a Němců a nástupu fašismu. V grafické podobě tištěných médií byly rozdíly především ve formátu a šířce sloupců. Měsíčníky a čtvrtletníky vydávané spolky vycházely ve formě sešitů. Ostatní periodi-ka si byla podobná jednoduchým zalomením článků a na začátku 20. let i absencí fotografií. Objevovala se pravi-delná inzerce, někdy zařazená v textu. Majitelé a vydavatelé už od počátku svůj list propagovali a vybízeli čtenáře k odběru. Silnou pozici měly v regionu po volbách do Národního shromáždění v roce 1925 dvě strany: ČSSD a ČSNS, tomu odpovídal odběr dvou významných stranických periodik - Orlického obzoru a Bratrství. Obě měla redakci v Pardubicích, v obou měly regiony Českotřebovska a Ústeckoorlicka své stálé místo a proto zde měla tato média silnou základnu stálých odběratelů a předplatitelů. První noviny se vyznačovaly periodicitou, komerční podstatou (byly volně v prodeji). Mnohostranným využitím (sloužily k informování, zaznamenávání, inzerování, rozptýlení i k šíření klepů), čili otevřeným charakterem. Tím se odlišovaly od letáků, pamfletů a bulletinů. Týdeník Orlický obzor vycházel od roku 1924 do roku 1938 pro okresy Ústí nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Žamberk. Na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku se vyda-vatel Jaroslav Bubák věnoval především dělnickému hnutí. Dnem vydání byla středa s uzávěrkou v pondělí večer. Redakci a administraci měl týdeník v Pardubicích. Nezávislé listy - pokrokový časopis na českém východě - byly vydávány v letech 1917 - 1938. Vycházely v sobotu v poledne a uzávěrku měly vždy ve středu večer. Majite-lem a vydavatelem byl Ferdinand Miroslav Rössler, zod-povědným redaktorem byl Josef Šafránek. Redakce admi-nistrace sídlila v Ústí nad Orlicí, Komenského ulici. Nezávislé listy vlastnil a vydával novinář a podnikatel Ferdinand Miroslav Rössler z Hylvát, který do Ústí nad Orlicí přišel z Poděbrad. V roce 1913 koupil v Hylvátech areál bývalé rychty a byl také majitelem velkého statku a pivovaru. Finančně byl tedy velmi dobře zajištěn. V roce 1930 byl Rössler zvolen komorním starostou Společenstva sládků v obvodu obchodní a živnostenské komory v Praze. Okolím byl přijímán rozporuplně, své články psal velmi nekompromisně. Hylváty, které jsou dnes součástí Ústí nad Orlicí, byly obcí národnostně smíšenou s převahou německého obyvatelstva. K tamním českým aktivitám patřilo kromě české menšinové školy právě vydávání českých Nezávislých listů F.M. Rösslerem. Noviny neprosazovaly za každou cenu všechno české. Naopak, věci pojmenovávaly neobyčejně ostře a razantně, ať se týkaly české či německé strany. Po záboru v roce 1938 připadly Hylváty do Sudet a F.M.Rössler je musel opustit. Za druhé světové války žil v Praze a po roce 1945 se do Hylvát vrátil. Po roce 1948 mu byl jeho rozsáhlý majetek znárodněn a od se musel z Hylvát opět odstěhovat. Nezávislé listy tiskla do roku 1918 knihtiskárna Václava Ryšavého v Ústí nad Orlicí, v roce 1919 tiskárna Karla Brožka v Ústí nad Orlicí a v roce 1920 se tisk vrátil zpět knihtiskárně Václava Ryšavého. Noviny se prodávaly za 30 haléřů, roční předplatné bylo 15 Kč. Ve svých počátcích redakce Nezávislých listů požádala o spolupráci úřady. Zachoval se dopis, datovaný 15. listopadu 1917 a adresovaný starostům okolních měst a obcí. Ve výtiscích z roku 1929 byla změna v záhlaví novin. Pod titulem je napsáno "Pokrokový politický časopis". Drobnějším písmem je ještě doplněno: "Občanské strany a uvědomělé rolnictvo, spojte se v jeden celek! Vlast v nebezpečí! Největším nepřítelem je nám židovskobolševický socialismus - nepřítel to lidstva vůbec a českého národa dvoj-násobně!" List byl pod tlakem cenzurních opatření v roce 1938 zastaven. O tom, že osoba Rösslera - ať už negativně či pozitivně - provokovala mnohé spoluobčany i čtenáře, svědčí množství dopisů, které většinou vydavatel v listech zveřejňoval. Příkladem může být číslo 50 z roku 1923, ve kterém je článek začínající oslovením: "Velectěný pane Rösslere! Dnes odesílám na Vás dva balíčky různých novin. V menším balíčku je jedno číslo "Svornosti", které píše o Vás. Dejte to přečíst těm ústeckým za to, že rádi popíje-jí německé pivo, že Rössler bydlí mezi Němci a píše o nich pravdu. Ovšem, velkým národovcům je vždy milý nejdříve Němec - ale kdybyste nebyl dobrý člověk, tak by "Svor-nost" pro Vás řádky nevěnovala. Jakmile budu míti psací stroj - mám ho na správě napíši Vám mnoho článků". Redaktor Alois Hajn na stránkách Osvěty lidu v roce 1921 ohodnotil novinářskou práci Rösslera následovně: "Vzácnou raritu má okres Ústí nad Orlicí, sládka, který vydává "pokrokový politický časopis na českém východě" pod jménem Nezávislé listy. Tímto mužem spojujícím v jedné osobě pivovarníka a žurnalistu, jest pan Ferd. Mir. Rössler, sládek v Hylvátech v Ústí nad Orlicí. Pisatel těchto řádků přečetl hezkých pár čísel jeho "pokrokového časopisu" a ochutnal také jeho pivo a došel k úsudku, že jakýmsi omylem a nedopatřením sládek Rössler vyrábí noviny a proti tomu novinář Rössler vyrábí pivo, čehož přirozeným důsledkem jest, že pivo je mizerné a noviny nestojí za nic, slovem, že obojí výrobek p. Rösslera jest pode vší kritiku." Kritika však Rösslera neodradila. V lednovém úvodníku v prvním čísle roku 1927, v článku s titulkem Do jedenác-tého ročníku ubezpečil: "A že jest náš list vskutku listem dobrým, v pravý čas na svém místě, jest nezvratným důka-zem to, že jest listem velmi čteným, že jest listem, jak přáteli milován, tak také rozličnou nemravnou sebránkou nenáviděn. A že jest tak a takovou sebrankou nenáviděn, jest jistě jeho předností a vyznamenáním, neboť nemůže být milován zločinci a lidskými vyvrheli a násilníky, proti nimž vždy a všude nekompromisně stál, stojí a i dále bo-jovati bude." Pravděpodobně nejčtenějším týdeníkem v regionu Ústeckoorlicka a Českotřebovska byly Nezávislé listy. Svou čtenářskou oblibu si získaly šíří záběru a otevřenou snahou o objektivní kritiku. Můžeme je proto zařadit mezi nejodvážnější noviny své doby v regionu. Autoři článků se nebáli komentovat a polemizovat. Nestalo se,že by bylo nějaké vydání cenzurou zcela zabaveno. Některé články vyřadila, a tak se místo nich objevilo v novinách bílé místo. F.M.Rössler získával postupně předplatitele v celé zemi, neustále svůj list propagoval a usiloval o rozšíření čtenář-ské obce, o čemž svědčí mimo jiné inzerát z 45. čísla z roku 1932:"Kdo jsi přítelem Nezávislých listů - starej se o rozšíření listu mezi svými známými, doporučuj list i přátelům inzerentům. List je rozšířen mezi všemi vrstvami národa a po celé republice." Vydavatel si pro aktuální zpravodajství z celostátního dění zařídil pražskou redakci Nezávislých listů a zajistil si dopisovatele ze zahraničí. Tak se týdeník, vydávaný na Ústeckoorlicku, postupně stal celostátně čteným periodikem. Kromě desítek rubrik, zahrnujících všechna nejdůle-žitější města širokého okolí, přinášely Nezávislé listy aktuální informace z Prahy a ze Slovenska, později také ze světa. Až na výjimky, kdy zveřejňovaly především portréty, neotiskovaly Nezávislé listy žádné fotografie. S přibývajícími čísly se rozšiřoval prostor vyhrazený reklamě. Nabídka pro inzerenty se objevovala už v počátcích jeho vydávání: "Předplácejte nejrozšířenější týdeník "Nezávislé listy" a používejte též ku inzerci v ní". Textové inzeráty, které nebyly nijak výrazně odděleny, byly postupně zařazovány i mezi redakční texty: "Nezapomeňte, že vás ve svém oboru vždy nejlépe obslouží, uspokojí nejstarší zde Kaštákova drogerie, zásobená tím nejlepším zbožím v cenách nejsolidnějších". Později se začala objevovat mezi jednotlivými články i vlastní reklama na Nezávislé listy: "Můžete v noci klidně spát? Ano, jenom tehdy, mám-li zaplaceno předplatné na Nezávislé listy". Stejně jako řádkovou inzerci či upoutávku na svůj list, vkládala redakce tučným písmem mezi jednotli-vé zprávy i krátké. Většinou kritické poznámky:" Vizte stále před sebou odstrašující příklad nešťastného Ruska - shnilá inteligence - zločinný soc.židobolševismus". Zpravodajské články byly v pohnutých dobách poznamenány emocemi. Listy uveřejňovaly nejrůznější zamyšlení, výzvy, fejetony, posilující národní sebeuvědomění, básně, reflektující politické klima. Nacházíme také návody, jak se chovat a čím se řídit. Dočteme se nejrůznější zajíma-vosti. Redakce otiskovala výklad některých zákonů, příspěvky od dopisovatelů, reakce na články a dopisy. Nezřídka se objevily i polemiky na téma náboženství. Nezávislé listy byly zaměřeny vlastenecky a bedlivě sledovaly veškeré události, které předcházely vzniku samo-statné Československé republiky. Redakce se věnovala rovněž jedné z nejvýznamnějších událostí, kterou si při-pomněli také v Ústí nad Orlicí, a sice návratu T.G.Masaryka do Prahy. Nezávislé listy to komentovaly slovy: "Slavíme Masaryka a jeho příjezd. Zda-li pak si ještě vzpomeneme na jeho příkaz, na jeho prorocké heslo: Jediného je nám potřebí - nebát se a nekrást". Nezávislé listy dbaly také o to, aby na tuto historickou dobu zůstala v muzeu konkrétní památka. V rubrice Ústí nad Orlicí vyzvaly: "Dokud je čas, žádáme vylovení rakouských orlů z Orlice pro městské naše muzeum, kam nejlépe patří. Zároveň je nutné z této přechodné doby zachovati výtisky novin, plakáty, letáky a jiné tiskopisy pro muzeum místní a ode všech též po jednom exempláři zaslati do musea král. Českého do Prahy. Činovníci mu-sea, učiňte zadost své povinnosti - památky nynější doby budou mít v budoucnu veliký význam a zájem". Se vznikem nových institucí se dostala do popředí i takzvaná ženská otázka. Do té doby nebylo zvykem, aby se noviny věnovaly postavení žen ve společnosti. V listopadovém vydání roku 1918 nepřehlédneme článek pražské redakce Nezávislých listů "Zastoupení žen v Národním shromáždění a ve výborech"."Důkazem, že mladá naše republika chce býti opravdu demokratickou jest už to, že čelné strany vyslaly do Národního shromáž-dění i ženy. Československá strana sociálně demokratická má tam Ecksteinovou a Kolaříkovou, česká strana pokroková dr. Alici Masarykovou, česká strana socialistická Štychovou a Zemínovou, strana agrární Chlebounovou a Horovou, česká strana státoprávní demokracie pak Vikovou-Kunětickou". V Nezávislých listech byli pranýřování ti, kteří nezákonně hromadili zásoby, což dokumentuje článek Doupata: "Při náhlé prohlídce, kterou českotřebovský místní Národní výbor dne 30. října provedl ve skladišti parnické továrny Polákovy, zabaveno bylo 17 q sádla a takové množství civilního šatstva, že prý cena jeho jde do milionů…" Hylváty, ve kterých žil a pracoval vydavatel Nezávislých listů F.M.Rössler, byly obcí, kde žilo převážně německé obyvatelstvo. I když byly Nezávislé listy výrazně nacio-nalisticky orientovány, nechválily za každou cenu všechno české. Ostře a razantně se autoři článků vyjadřovali k záležitostem, které se týkaly jak německé, tak i české strany. Vydavatel se nesnažil vyvolávat protiněmecké nálady v regionu, a to ani v nejkritičtějších letech před zastavením listu v roce 1938, kdy již bylo Českosloven-sko vážně ohroženo německým fašismem. Nezávislé listy se věnovaly také pozitivním zprávám ve vztahu k česko-německé otázce. Důkaz o dobré spoluprá-ci českých a německých rodin, kdy se děti vozily takzvaně "na handl", přinesly noviny v roce 1937. Článek "Výměna českých a německých dětí" informoval o akci svazu státních zaměstnanců, bývalých poddůstojníků z povolání a legionářů, který měl zprostředkovat výměnu českých a německých dětí přes školní prázdniny - "Tato akce má hluboký význam a přispěje značně ku sblížení obou náro-dů. Jest také v zájmu každého národa znáti řeč, kulturu a zvyky souseda". Noviny přinesly také zprávu o obvině-ném starostovi Turnvereinu, který se zúčastnil sokolského sletu v Praze v roce 1932 ( z výpravy lužických Sokolů a dalších hostů z Lužice), článek z čísla 48 vypráví : obvi-něn byl také, že přijal z české strany pohostinství, což je nedůstojné turnera, a proto rozhodnuto, že má být zbaven svého úřadu okresního starosty. Tak tedy Němce odměňu-jí za dlouholetou činnost slovanského příslušníka, kdy navštíví slovanskou tělocvičnu." Nezávislé listy a další noviny a časopisy, které na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku v letech 1918 - 1939 vycházely, podávaly věrohodný obraz o životě zdejších obyva-tel. Přinášely informace z celostátního dění a o změnách ve společnosti a komentovaly je. Je v nich znát, že přes svou radost z nabyté samostatnosti cítila společnost nut-nost postarat se o to, aby nový stát prosperoval. Čtenáři měli proto zájem o zprostředkování dění z podstatně širší-ho území. V tom jim vyhovovaly Nezávislé listy, které přinášely informace z celé republiky i ze zahraničí. Jejich vydavatel F.M.Rössler psal nekompromisně a odvážně, nebyl však nacionalista a netrpěl nostalgickou českou benevolencí. Listů se v některých případech dotkla cenzura. Na stránkách Nezávislých listů tedy občas zůstalo bílé místo. Nikdy se však nestalo, že by bylo zabaveno celé vydání. Cenzura se stupňovala až na konci třicátých let. List byl pod tlakem cenzurních opatření v roce 1938 zastaven. Prameny: Státní okresní archiv Ústí n/O., fond Okresní úřad Lanškroun Dtto, Archiv města Ústí n/O. Dtto, Archiv města Česká Třebová Městské muzeum Ústí n/O.,Knihovna - část regionální tisk Městské muzeum Česká Třebová, Knihovna - noviny Autor: Zdenka Celá Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 Předchozí článek: Stavební ruch v Lázních Bohdaneč během 20. století Následující článek: Rozhledna na Andrlově chlumu Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
