Sdružení přátel Pardubického kraje

František Kaván se vrací na své milované Hlinecko


21.02.2023 Na Hlinecku byla po 85 letech obnovena stezka malíře Františka Kavána. Přišla jen skupinka zvídavých, zainteresovaných a􀣢vědoucích. Stezka není kopií té původní, ale má několik styčných bodů, kdy krajina potvrzuje, že tady Kavan opravdu rozložil své štafle, vzal do levačky paletu a v pravé ruce držel štětce. Františka Kavána, významného české krajináře, (1866 až 1941) by si měli hýčkat především historici výtvarného umění v Královéhradeckém kraji, protože tady se Kaván narodil, zemřel, a vytvořil zde nemalou část svých děl. Jeho nejslavnější obraz Podmrak vznikl v jeho rodné vsi Víchovská Lhota u Jilemnice a nejenže visel na Světové výstavě v Paříži ve stejném sále jako díla nejslavnějších francouzských impresionistů, ale dokonce zde získal Zlatou medaili.

Už jako student měl štěstí, že se na Akademii výtvarných umění dostal v době, kdy jeho učitel Julius Mařák boural letitá klišé a české výtvarné umění přibližoval evropským trendům. Více i méně slavní spolužáci na Kavána vzpomínali jako na studenta skromného, poněkud zatvrzelého a kluka drzého, přestože měl občas prázdnou kapsu. Jeho fi nanční situace se ale postupně lepšila, jeho obrazy se docela dobře prodávaly, ač to nebyly kýče. Neucházel se o studijní pobyt ve Francii jako většina jeho současníků z tehdejší pražské výtvarné vlny a tvrdošíjně ve svých obrazech objevoval českou krajinu, kterou se nechal viditelně dojímat. Všimnul si toho třeba i Josef Čapek, který opakovaně žasnul nad tím, co všechno Kaván v krajině nachází a jak je s ní spjat. „Je nejsilnějším a nejmarkantnějším talentem českého krajinářství“ nechal se slyšet Čapek.
Kaván maloval u nás na mnoha místech. Krkonoších i vypuštěné rybníky v jižních Čechách. Obrazy vytvořené v Železných horách na Chrudimsku jsou významnou etapou jeho tvorby a nelze popřít inspirativní impuls dalšího významného malíře z tohoto kraje Antonína Chittussiho, rodáka z Ronova nad Doubravou.
Kavánovy obrazy Na Zlatém potoce pod Železnými horami a Na potoce Třemošnickém patří mezi jeho nejrozměrnější díla. Řadu obrazů vytvořil například v Bojanově a jeho okolí. Byl často viděn na břehu Chrudimky. V posledních letech 19. století tady namaloval například obraz Chrudimka pod sněhem. Návraty na oblíbená místa dokázal zúročit v dílech, která měla jeho rukopis, ale zároveň přinášela určité oživení. Příkladem jsou třeba Kupky u Hlinska. Odborníky trochu překvapil. Ti, kteří tvrdili, že má nejlepší léta tvůrčí vitality a originální vidění už za sebou, nebyli už ve svých soudech tak nekompromisní. Kaván nikdy nebyl chudým, zneuznaným a současníky nepochopeným malířem. Od mládí až po poslední léta (zemřel v prosinci 1941) měl víc zakázek, než dokázal zvládnout. Podíl na tom měla i jeho druhá manželka Pavlína, vdova po pardubickém malíři Janu Šírovi. Měla kontakty na obchodníky, galeristy a sběratele, měla obchodního ducha. Ve třicátých letech minulého století i úspěšně bránila tomu, aby Kavánova jména zneužívali falzifi kátoři.

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022






Předchozí článek: 400 let od úmrtí bratrského biskupa Matouše Konečného
Následující článek: Slavní Strouhalové ze Seče


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml