|
| |
|
František Kaván se vrací na své milované Hlinecko
21.02.2023 Na Hlinecku byla po 85 letech obnovena stezka malíře Františka Kavána. Přišla jen skupinka zvídavých, zainteresovaných avědoucích. Stezka není kopií té původní, ale má několik styčných bodů, kdy krajina potvrzuje, že tady Kavan opravdu rozložil své štafle, vzal do levačky paletu a v pravé ruce držel štětce. Františka Kavána, významného české krajináře, (1866 až 1941) by si měli hýčkat především historici výtvarného umění v Královéhradeckém kraji, protože tady se Kaván narodil, zemřel, a vytvořil zde nemalou část svých děl. Jeho nejslavnější obraz Podmrak vznikl v jeho rodné vsi Víchovská Lhota u Jilemnice a nejenže visel na Světové výstavě v Paříži ve stejném sále jako díla nejslavnějších francouzských impresionistů, ale dokonce zde získal Zlatou medaili. Už jako student měl štěstí, že se na Akademii výtvarných umění dostal v době, kdy jeho učitel Julius Mařák boural letitá klišé a české výtvarné umění přibližoval evropským trendům. Více i méně slavní spolužáci na Kavána vzpomínali jako na studenta skromného, poněkud zatvrzelého a kluka drzého, přestože měl občas prázdnou kapsu. Jeho fi nanční situace se ale postupně lepšila, jeho obrazy se docela dobře prodávaly, ač to nebyly kýče. Neucházel se o studijní pobyt ve Francii jako většina jeho současníků z tehdejší pražské výtvarné vlny a tvrdošíjně ve svých obrazech objevoval českou krajinu, kterou se nechal viditelně dojímat. Všimnul si toho třeba i Josef Čapek, který opakovaně žasnul nad tím, co všechno Kaván v krajině nachází a jak je s ní spjat. „Je nejsilnějším a nejmarkantnějším talentem českého krajinářství“ nechal se slyšet Čapek. Kaván maloval u nás na mnoha místech. Krkonoších i vypuštěné rybníky v jižních Čechách. Obrazy vytvořené v Železných horách na Chrudimsku jsou významnou etapou jeho tvorby a nelze popřít inspirativní impuls dalšího významného malíře z tohoto kraje Antonína Chittussiho, rodáka z Ronova nad Doubravou. Kavánovy obrazy Na Zlatém potoce pod Železnými horami a Na potoce Třemošnickém patří mezi jeho nejrozměrnější díla. Řadu obrazů vytvořil například v Bojanově a jeho okolí. Byl často viděn na břehu Chrudimky. V posledních letech 19. století tady namaloval například obraz Chrudimka pod sněhem. Návraty na oblíbená místa dokázal zúročit v dílech, která měla jeho rukopis, ale zároveň přinášela určité oživení. Příkladem jsou třeba Kupky u Hlinska. Odborníky trochu překvapil. Ti, kteří tvrdili, že má nejlepší léta tvůrčí vitality a originální vidění už za sebou, nebyli už ve svých soudech tak nekompromisní. Kaván nikdy nebyl chudým, zneuznaným a současníky nepochopeným malířem. Od mládí až po poslední léta (zemřel v prosinci 1941) měl víc zakázek, než dokázal zvládnout. Podíl na tom měla i jeho druhá manželka Pavlína, vdova po pardubickém malíři Janu Šírovi. Měla kontakty na obchodníky, galeristy a sběratele, měla obchodního ducha. Ve třicátých letech minulého století i úspěšně bránila tomu, aby Kavánova jména zneužívali falzifi kátoři. Autor: Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022
Předchozí článek: 400 let od úmrtí bratrského biskupa Matouše Konečného Následující článek: Slavní Strouhalové ze Seče Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
