|
| |
|
Arnošt z Pardubic
26.01.2014 První pražský arcibiskup a legendární patron města Pardubic se narodil neznámo kdy a kde v rodině královského purkrabího ve slezském Kladsku. V mládí byl Arnošt výrazně ovlivněn tamním prostředím a po celý život si ke Kladsku udržel silný citový vztah. To vede některé historiky k tomu, aby jeho rodiště kladli právě sem. Studoval v Itálii práva a teologii na proslulých vysokých učeních v Padově a Bologni. Roku 1338 se vrátil do Čech a následujícího roku se stal kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze. Po smrti Jana IV. z Dražic byl roku 1343 zvolen pražským biskupem. Po zřízení arcibiskupství v roce 1344 byl jmenován prvním pražským arcibiskupem. V den převzetí svého pallia – 1. listopadu 1344 – posvětil též základní kámen k pozdější velkolepé gotické katedrále sv. Víta v Praze. V roce 1347 korunoval za českého krále pozdějšího „Otce vlasti“ Karla IV., jehož se stal významným politickým rádcem. Roku 1348 stál arcibiskup Arnošt z Pardubic u zrodu prvního pražského vysokého učení známého později jako Universita Karlova. Působil jako její první kancléř. Po smrti papeže Inocence IV. roku 1362 byl jedním z kandidátů na papežský stolec, ale nebyl zvolen. Zemřel 30. června 1364 na svém zámku v Roudnici nad Labem, pochován byl v Kladsku. Arnošt, příslušník šlechtického roku pánů z Pardubic, začal v Pardubicích budovat hrad a před rokem 1359 zde dal vystavět i chrám Zvěstování Panny Marie, jejímž byl celoživotním ctitelem. Není náhodou, že Arnoštova osobnost byla později připomenuta i jeho sochou na fasádě a pamětním nápisem na třetí pardubické barokní radnici a že první akademický spolek v Pardubicích si roku 1883 zvolil právě jméno Arnošt. Prvního pražského arcibiskupa připomíná městu mramorová socha od Františka Zuzky z roku 1940 v presbytáři arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje a v poslední době i výletní loď „Arnošt z Pardubic“, jež má svůj přístav na Labi v blízkosti ČEE Areny. Arnošt z Pardubic byl nesporně jednou z nejvýznamnějších osobností středověké kulturní Evropy. Byl si vědom nustnosti reformy katolické církve „v hlavě i údech“, byl proto velkým podporovatelem reformačního proudu „devotio moderna“ a řeholních augustiánských kanovníků, kteří byli mluvčími tohoto proudu v Českém království. Není proto divu, že církev zvažovala v 19. a 20. století Arnoštovu kanonizaci. Jako kulturní mecenáš získal Arnošt z Pardubic obdiv básníka Francesca Petrarcy i dalších významných osobností Evropy. Jeho osobnost zůstává dodnes symbolickým duchovním svorníkem česko-polských vztahů i evropské spolupráce v rámci Euroregionu Glacensis. Autor: PhDr. Jiří Kotyk Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013 Předchozí článek: Kdo byl Alois Šedivý Následující článek: Kdo to byl novinář a spisovatel Ferdinand Schulz (1835 - 1905) Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
