Sdružení přátel Pardubického kraje

Andrlův chlum


16.01.2024 Na kopci nad jihozápadní částí Ústí nad Orlicí stojí rozhledna Andrlův chlum. Na tomto místě stávaly dvě dřevěné rozhledny – první v letech 1905-1918 a druhá v letech 1943-1954. Obě zanikly a v roce 1996 zde byla postavena nová víceúčelová telekomunikační věž s rozhlednou v nadmořské výšce 559 m.
Myšlenka postavení rozhledny na Andrlově chlumu se pojí s rokem 1903, ale až 23. května 1905 byla uzavřena smlouva s tehdejším vlastníkem pozemku Františkem Pávkem z Řetové. Roční nájemné bylo tehdy 10 korun. Projekt vypracoval místní stavitel Josef Henrych. Vzorem mu byla trámová rozhledna na vrchu Bakule u Bouzova. Aby se urychlily přípravné práce, byl 25. dubna 1905 zvolen výbor, který měl na starosti finanční zajištění. Rozhledna spolek přišla na 4.689 korun. Výbor zajišťoval také dopravu potřebného materiálu na Chlum. Celá dřevěná konstrukce byla totiž zhotovena v ohradě stavitele za městem, odkud bylo pak vše třeba dopravit na vrchol.

Stavba byla zahájena v červnu roku 1905, slavnostní otevření se konalo v neděli 27. srpna 1905. Stála na nejvyšším místě kopce blízko trigonometrického bodu a byla hodnocena jako kvalitní a úhledná. 17. dubna roku 1918 však bohužel shořela.
Obnovy se ujal ústecký odbor klubu turistů. Ten jednal se Zeměpisným ústavem Ministerstva vnitra o možnosti postavit na Andrlově chlumu dřevěnou triangulační věž doplněnou o vyhlídkovou plošinu se schodištěm a zábradlím. Dohoda byla uzavřena a 35 metrů vysoká opět dřevěná rozhledna se otevřela veřejnosti roku 1941. Kromě rozhledny zde však plánoval i turistickou chatu. Shánění finančních prostředků však nebylo lehké. V roce 1925 sem pardubický železniční pluk na krátký čas postavil cvičnou nákladní lanovou dráhu z Kerhartic. Chata byla pro veřejnost otevřena v roce 1940. Rozhledna však byla v roce 1954 pro svůj havarijní stav demontována.
Teprve až v roce 1994 dokázalo Sdružení Andrlův chlum sladit zájmy všech zúčastněných a nechalo zde postavit víceúčelovou komunikační kovovou věž. Veřejnosti je rozhledna přístupná od roku 1996. Projektantem telekomunikační věže s rozhlednou byl ing. Janota. Jedná se o železnou rozhlednu, která byla zprovozněna 19. května 1996. Rozhledna je opatřena dvěma schodišti jedním pro výstup, druhým pro sestup. Věž má ve správě Klub českých turistů.
Rozhledně se též přezdívá Stříbrná krasavice. Tyčí se do výšky 50 metrů, ochoz se nachází ve výšce 35 metrů. Na její vrchol vede 184 schodů. Z vyhlídkového ochozu máte výhled na Orlické hory, Krkonoše, Železné hory, Kunětickou horu, Českomoravskou vrchovinu a Jeseníky. Na vrchol vede žlutá a zelená turistická značka. K rozhledně je možné se dostat z Ústí nad Orlicí např. po zelené turistické značce vedoucí lesem kolem křížové cesty. Kromě rozhledny zde najdete také horskou chatu s restaurací a památník padlým turistům během 2. světové války.

GPS souřadnice: 49.9600783N, 16.3738058E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023






Předchozí článek: Kde pramení Divoká Orlice a kde Tichá?
Následující článek: Rozhledna Terezka


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml