|
| |
|
Akvadukty na Pardubicku
31.08.2012 O rozmachu rybníkářství a vodohospodářství na Pardubicku za doby pánů z Pernštejna píšeme v jiném článku. Ačkoliv následující tři akvadukty, o kterých bude v článku řeč, nepocházejí z doby pánů z Pernštejna, s pernštejnskými vodními díly souvisejí. Ve všech třech případech se totiž jedná o křížení s vodními kanály zbudovanými Pernštejny. Pokud tedy chcete tip na krátký výlet, který nezabere příliš mnoho času, zajeďte si do Sezemic a projděte se podél toku řeky Loučné, po pohodlné pěšině až k místu, kde se do jejího koryta vlévá tok kanálu zvané Zadní Lodrantka. Nedaleko tohoto místa naleznete zcela unikátní a nedávno nově zrekonstruovaný Velký akvadukt, který převádí vody Mlýnského potoka, který se kříží právě s tokem Zadní Lodrantky tekoucí pod ním. Pernštejnové totiž založili kromě Opatovického kanálu či kanálu dnes zvaného Halda také méně známý Dvakačovický kanál, který odebírá vodu až z Novohradky u Dvakačovic a zásobuje zdejší oblast a mlýn v nedalekých Sezemicích. Důmyslná spojnice, tvořící vlastně přeponu mezi Chrudimkou a Labem, je dokonce starší než jiná díla v kraji, jeho stavba je datována již do 90. let 15. století. Již zmíněná Zadní Lodrantka je vlastně pokračováním Dvakačovického kanálu za jezem na Loučné. Nádherný, leč poněkud zanedbaný pozůstatek umu našich předků stále plní svou funkci. Betonovo-cihelné dvouobloukové mostové těleso o délce 13,2 metru pochází z roku 1892, opravou prošlo roku 1984, poté v roce 2011. Hloubka vodoteče na mostovce činí necelý 1 metr. Akvadukt u Sezemic byl součástí celé řady staveb, které projektovalo a organizovalo Vodní družstvo v Dašicích. Jeho cílem byly meliorační práce a práce, které souvisely se zabráněním škod v důsledku povodní. Šest let po stavbě velkého akvaduktu bylo rozhodnuto svést odpad zvaný Barevna (též Barvínka, dle charakteristického železitého zákalu na dně) do vyprojektovaného Malokolodějského odpadu. Ten prochází pod Dvakačovickým kanálem (Zminkou) zděnou kamennou shybkou a tak v roce 1898 vznikl již druhý („Malý“) akvadukt v povodí Dvakačovického kanálu. Akvadukt je dlouhý zhruba 6 metrů, mostovka má šířku 3 metry. Stavidlem v boční stěně mohl sezemický mlynář dle potřeby navyšovat vodu ve Zmince. Zminka je uměle vybudovaný kanál, který vychází z řeky Novohradky nad jezem v jižní části obce Dvakačovice. Tento kanál byl vybudován Vilémem z Pernštejna na počátku devadesátých let 15. století a napájel soustavu rybníků (Spojil, Staročernský a Strýček), na jejichž místě vznikly později osady Staročensko a Spojil. Odtok z rybníků byl Spojilský odpad, který dnes odvodňuje území obou vsí a okolí sídliště Dubina v Pardubicích. V polích za pardubickou čtvrtí Židov se nachází další akvadukt, jež je tentokráte křížením kanálu Halda s již zmíněným Spojilským odpadem. Kamenný akvadukt byl též v 80. letech rekonstruován. Halda neboli Počapelský kanál, byla vybudována roku 1496 a stala se součástí širšího systému umělých vodotečí ve městě. Tomuto toku Haldy se však věnuje jiný článek. Spojilský odpad po křížení s kanálem Halda protéká parkem Na Špici, kde napájí tzv. Čičák a ústí za Ležánkami do Chrudimky těsně před soutokem s Labem. Prameny: www.fortifi kace.net
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2012
Předchozí článek: Pernštejnská vodní díla a vodní zařízení v Pardubicích Následující článek: Unikátní technická památka: Opatovický kanál Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
