| |
Ohroženým památkám se blýská na lepší časy
21.02.2016 Všem, kteří v uplynulých letech viděli či navštívili někter;é z ohrožených památek v našem kraji, přinášíme v roce 2015 dobré zprávy. Bilancujeme-li uplynulá léta, lze totiž rok 2014 a počátek roku nynějšího označit do značné míry jako šťastný rok pro ohrožené památky. Řada objektů získala dotační prostředky potřebné pro započetí obnovy, bylo realizováno či odstartováno hned několik významných záchranných prací a u některých objektů došlo ke změně vlastníků, kteří se následně podíleli na záchraně památky či sami iniciovali kroky potřebné k její obnově. Jednou z památek, která byla po dlouhá léta ve špatném stavebně technickém stavu, je kostel sv. Vavřince v Čenkovicích. Koncem minulého roku byla dokončena obnova vnějšího pláště kostela, která oděla tuto půvabnou sakrální památku do nového hávu a přispěla k její záchraně. Střešní krytinou zatékalo, konstrukce krovu vykazovala výrazné statické poruchy a interiér byl významně poškozen vlhkostí. Na postupnou obnovu střešního pláště byly sice pravidelně poskytovány příspěvky z grantů Pardubického kraje a z dotací MK ČR, ale vzhledem k požadovanému objemu peněz na celkovou obnovu se jednalo spíše o „látání děr“ nežli o komplexní opravu. Vlastník však ve spolupráci s odborníky z pardubického pracoviště NPÚ připravil v roce 2012 žádost o dotační peníze z programu SZIF ministerstva zemědělství na obnovu kulturního dědictví, která uspěla. „Díky dotačním prostředkům mohla být realizována komplexní obnova kostela, jež byla v nedávné době úspěšně dokončena. Kostel se dočkal opravy fasády, krovu a výměny střešní krytiny za břidlici, proběhlo též restaurování kamenných prvků a soch,“ uvedla Zuzana Růžková z pardubického pracoviště Národního památkového ústavu. Ačkoli stav okenních vitráží a interiéru je nadále špatný, dopomohly uvedené opravy k vyřazení kostela ze seznamu ohrožených kulturních památek. Velkolepou proměnou prošel pak v uplynulých letech piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, jeden z nejvýznamnějších barokních klenotů Pardubického kraje a před nedávnem také jedna z nejohroženějších památek kraje. Interiér stavby byl dlouhá léta veřejnosti nepřístupný, kvůli špatnému stavu budovy byla většina vnitřního vybavení v minulosti rozebrána a uložena v kostele a v depozitářích. Od roku 2011 zde však probíhá rozsáhlá obnova a restaurátorské práce, díky kterým prošel kostel doslova dechberoucí proměnou. O průběhu restaurátorských prací na mobiliáři kostela a procesech probíhajících v restaurátorských dílnách byl natočen časosběrný dokument, který letos pardubické pracoviště NPÚ vydá ve formě DVD. V uplynulém roce pokračovala rovněž obnova zříceniny hradu v Brandýse nad Orlicí, na níž dlouhodobě spolupracují naši odborníci, vlastník hradu, kterým je město Brandýs nad Orlicí, a Sdružení pro záchranu hradu v Brandýse nad Orlicí. Město získalo na zajištění stavebně konzervačních prací část financí díky dotaci z Havarijního programu Ministerstva kultury České republiky (rok 2013) a z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (rok 2014). Díky vysoké úrovni jejich provedení byla památka následně nominována na cenu Patrimonium pro futuro. Toto ocenění uděluje Národní památkový ústav a jeho cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. . V letošním roce se finance potřebné na obnovu památky pokusí od Ministerstva kultury ČR získat mj. usedlost čp. 24 v Telecí, jejíž bývalí majitelé neměli příliš zájem na tom udržovat historický objekt v dobrém stavu a chránit jej před poškozením. Naopak, místo historického objektu z konce 18. století zde plánovali vystavět nový objekt se změněnou vnitřní dispozicí, který se bude navenek tvářit jako historická roubenka. Z toho důvodu nevyužili příspěvek 250 tisíc korun, který jim na doporučení NPÚ ÚOP Pardubice poskytlo Ministerstvo kultury na obnovu v roce 2013 z programu péče o vesnické památkové zóny na památkovou rekonstrukci objektu. Památka, která je významným dokladem lidové architektury v obci Telecí a součástí zdejší vesnické památkové zóny, však byla letos převedena na nového majitele usilujícího o kulturní obnovu objektu a zachování jeho historické podoby včetně mnoha autentických konstrukcí. Je zde tedy naděje, že díky dotačním programům Ministerstva kultury ČR nebo Pardubického kraje se podaří usedlost obnovit v původním vzhledu podobně jako některé další objekty lidové architektury v Pardubickém kraji. V uplynulých letech se takto dočkala oprav kupříkladu bývalá kovárna čp. 3 v Možděnici, sýpka u čp. 16 v Žumberku nebo venkovský dům čp. 86 v Horní Rovni. Na lepší časy se blýská ale i některým dalším památkám lidové architektury. Jednou z nich je kaple v Horním Houžovci, ojedinělý příklad dřevěné lidové sakrální architektury ústeckoorlického regionu. Vlastník objektu, město Ústí nad Orlicí, ve spolupráci s našimi odborníky činí potřebné kroky k záchraně. V roce 2013 byl proveden impregnační nátěr střešní krytiny, v roce 2014 došlo ke zpracování stavebněhistorického průzkumu a projektu k obnově kaple. V následujícím roce se předpokládá zahájení prací na obnově stavby s možným využitím dotačních titulů MK ČR, případně grantů Pardubického kraje. V současné době se taktéž jedná o podmínkách záchrany sušárny v Zálší. Majitel památky nebyl údajně při koupi žádným z dotčených orgánů informován o tom, že objekt je kulturní památkou, odmítl proto nést za stavbu odpovědnost a ta po desetiletí chátrala. Počátkem tohoto roku bylo zahájeno nové jednání s majitelem a Krajský úřad Pardubického kraje přislíbil příspěvek na sanaci havarijního stavu, aby byl tento drobný objekt upomínající na zaniklé způsoby obživy a hospodaření našich předků zachován i pro další generace. Také některé ohrožené památky na Pardubicku a Chrudimsku se mohou snad v rukou nových majitelů těšit na světlé zítřky. Patří mezi ně mj. Larischova vila v Pardubičkách, někdejší reprezentativní sídlo hraběte Larische-Mönicha. Objekt má přímou spojitost s NKP Pietní území Zámeček v Pardubičkách, kde byli za druhé světové války vyslýcháni a následně popraveni obyvatelé obce Ležáky a spolupracovníci výsadkářů ze skupiny SILVER A. V uplynulých letech vlastnila stavbu Tesla Pardubice, od roku 2000 firma Foxconn. Budova byla prohlášena kulturní památkou v roce 2009 v již silně zanedbaném stavebním stavu: V prosinci letošního roku však získala vilu Československá obec legionářská, která má velký zájem na záchraně a obnově objektu a jeho využití pro výstavní a edukační účely. Noví majitelé usilují rovněž o záchranu zříceniny hradu Rabštejnek nacházejícího se poblíž Smrkového Týnce, kteří za odborného dohledu započali údržbové práce na nejohroženějších částech zdiva. Tradičním způsobem bylo dozděno destruované nároží při vstupu do interiéru a jeden z opěrných pilířů. Práce budou pokračovat podle stupně ohrožení i v následujícím roce. Závěrem nutno připomenout, že osud ohrožených památek pochopitelně nestojí pouze na finančních prostředcích a odhodlání vlastníka, kterým nemusí být vždy jen soukromá osoba, ale i občanská sdružení, města ad. Stěžejní je i vzájemný dialog mezi vlastníkem, úřady a našimi odborníky v terénu. V ideálním případě jsou všechny tři strany pyramidy partnery, kteří jsou si vědomi společného cíle, jímž je v prvé řadě záchrana památky, následná péče o ni a nalezení optimálního využití. S „naším památkářem“ může přitom majitel památky bezplatně konzultovat nejen stavební úpravy, ale také povinnosti vyplývající z vlastnictví kulturní památky a náležitosti úřední agendy spojené kupříkladu s výše zmiňovanými dotačními programy. Vše je otázkou vzájemné komunikace, diskuze a mnohdy též hledání kompromisů. Touto cestou se již řadu památek podařilo opravit a vyřadit ze seznamu ohrožených památek. Snad se tento cíl naplní u řady ohrožených památek i v roce 2015. Národní památkový ústav eviduje v seznamu ohrožených nemovitých památek takové památkové objekty (případně jejich ohrožené části), u kterých hrozí zánik památkových hodnot. Soupis je průběžně doplňován a aktualizován na základě odborného posouzení památek a případného ohrožení jejich památkové hodnoty. Zařazení objektu do seznamu přitom nelze vnímat jako veskrze negativní či represivní krok, ani jako kritiku vlastníka kulturní památky, který v mnoha případech nenese vinu na jejím současném stavu. Naopak, vepsání památky na sezam může dopomoci k získání některých dotačních prostředků pro obnovu objektu. Autor: Mgr. Zuzana Růžková Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2015
Předchozí článek: Prof. PhDr. et. MUDr. František Bílek, DrSc. Následující článek: Sloupnické mlýny kdysi a dnes Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|