Sdružení přátel Pardubického kraje

Zámek Slatiňany


19.02.2016 První písemné informace o původní tvrzi pocházejí z konce 13. století, když ji v roce 1294 vlastnil František ze Slatiňan. Od té doby do poloviny 18. stol. se na tvrzi a od konce 16. stol. na zámku, vystřídalo více než 30 majitelů. V roce 1732 koupil zámek Josef František hrabě ze Schönfeldu a v roce 1746 se jeho dcera provdala za Jana Adama z Auerspergu, na jehož rodinu o několik let později přešlo vlastnictví majetku. Od té doby až do roku 1942 patřily Slatiňany tomuto šlechtickému rodu. Na další tři roky, kdy slatiňanští Auerspergové vymřeli po meči, je vlastnil Dr. Josef František Trauttmansdorff. Jeho majetek byl v roce 1945 Benešovými dekrety vyvlastněn.
Uvolněné stáje byly využity v srpnu roku 1945 pro starokladrubské vraníky regenerované Prof. Františkem Bílkem a budova zámku byla od roku 1950 využita pro účely hipologické expozice.
Nejedná se o sbírku po původních majitelích Slatiňan, ale o soubor předmětů (obrazů, grafik, plastik a dalších), jež se kdysi nalézaly na mnoha hradech a zámcích a různých institucích po celé naší zemi. Všechny části sbírky ale nesou jeden společný znak - zobrazují koně v celé jeho kráse, hrdosti a majestátnosti, ukazují, jak zasáhl kůň do života člověka a opačně.

Po druhé světové válce byl celý zámecký areál zkonfiskován a to včetně hřebčína. Naštěstí se podařilo tento areál využít pro chov starokladrubských vraníků. Toto původem české plemeno koně bylo prakticky před vyhynutím, ale díky regeneračnímu programu prof. Bílka, který započal v roce 1941, bylo plemeno zachráněno. A protože se stádo rozrůstalo a hřebčín v Průhonicích již nedostačoval svou kapacitou, bylo vybráno místo, kam se koně přesunou. - hřebčín ve Slatiňanech.
V roce 1946 byl podán návrh na zřízení Státního hipologického muzea. S nápadem souhlasil předseda Národní kulturní komise Zdeněk Wirt, který se zasloužil o přesun mnoha uměleckých předmětů získaných ze zkonfiskovaných objektů. Vlastní převoz mnoha tisíc předmětů začal v roce 1947, kdy se zámek dostal pod správu Ministerstva zemědělství. Hned poté se začalo s instalací expozice, která byla otevřena v roce 1950 - Kůň v umění. O dva roky později byla expozice rozšířena o vědeckou sbírku mapující anatomii a vývoj koně.
Razítko do vandrovní knížky putování Letní pecky, poznej všecky! dostanete na pokladně zámku.

GPS souřadnice: 49.9191342N, 15.8110022E

Autor: www.zamek-slatinany.cz
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014








Předchozí článek:
Následující článek: Ranch Kovářov


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml