|
| |
|
Smírčí kříže na Svitavsku
16.02.2016 Svojanov I. kříž Poloha: Kříž stojí v největší serpentině v místě nejprudšího stoupání na silnici ze Svojanova do Borušova. Popis: Pískovcový kamenný kříž otočený na severovýchod s uštípnutou částí pravého ramene. Na čelní straně je neobvyklá rytina přední části vozu tedy otočné nápravy neboli rejdu. Je zde zobrazena náprava, přední kola, oj a závaží. Vpravo nad levým kolem je vytesána stylizovaná lidská postava, dnes již téměř nezřetelná. Nedaleko kříže stojí informační tabule v češtině, němčině a angličtině, informující o kříži. Fotografie viz příloha obr. č. 16 a 26. Rozměry: 108 x 60 x 17 cm Historie: Původně kříž stával u již zaniklé cesty ze Svojanova do Žipotína. Na dnešní místo byl kříž přemístěn při stavbě silnice ze Svojanova do Borušova v roce 1922. Dlouhou dobu ležel zapomenut na současném místě, v roce 1967 byl znovu postaven. V roce 2001 byl opět nalezen ležící a zcela zapomenut, proto byl opět vztyčen a stojí dodnes. Později byla ke kříži umístěna informační tabule. Jedná se o poměrně známý kříž, v literatuře je o něm poměrně velké množství zmínek. Z Němců ho zpracovávají Czerny55 , později Franz Seidl a Oscar Czepa . Je zmíněn i Ošancem a zapsán v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Kříž je významný a zajímavý právě rytinou na čelní straně, která je u nás známa pouze u jednoho dalšího kříže a to v Petrůvce, který leží také v okrese Svitavy. Jedná se o vzácné vyobrazení i v evropském přehledu. Podle pověsti tudy projížděl forman se svým vozem. Když se mu splašili koně, snažil se nějak zachránit, a proto podložil kolo bochníkem chleba. Kvůli tomuto rouhání ho prý stihl krutý trest, propadl se do země. Podobná pověst vypráví o vozkovi, vezoucím vůz plný pískovce, který však nemohl v kopci jet dále. Proto vozka položil chleba za kolo, aby nesjel zpět. Za toto rouhání prý otevřela země a pohltila vozku i s vozem a koňmi. V okolí se o kříži mluví jako o „formanském kříži“. S přihlédnutím k pověsti by se dost možná mohlo jednat o pamětní kříž upomínající na nešťastnou nehodu. Nelze však vyloučit, že může jednat o smírčí kříž věnovaný nějakému zabitému vozkovi. II. kříž Poloha: Kříž stojí ve svahu nad náhonem bývalého svojanovského mlýna, těsně před hranicí okresů. Popis: Mohutný pískovcový kamenný kříž přelomený pod rameny, ale nijak vyspravovaný. Ramena na spodní část nedoléhají, uražen je také kus vrchní části kříže. Strana s jednoduchou rytinou sekery (někdy mylně uváděna jako stylizovaná šibenice), původně nejspíše čelní strana je otočena do svahu směrem na jih. Fotografie viz příloha obr. č. 17. Rozměry: 100 x 88 x 30 cm Historie: Kříž nejspíše nestojí na původním místě, protože byl v minulosti několikrát vyvrácen a znovu usazen. V roce 1912 byl kříž renovován, při jeho usazování byla však opomenuta kresba sekery, která teď směřuje do svahu. Stejně orientován stojí kříž dodnes. Ve druhé polovině 20. stol. se na kříž zcela zapomnělo, ten byl znovu poškozen. Zdejší osadníci ho znovuobjevili rozlomený a skrytý v roští a opět ho vztyčili. III. kříž Poloha: Kříž stojí ve svahu pod lesní cestou ze Svojanova do Studené Loučky nedaleko druhého svojanovského kříže u náhonu. Popis: Pískovcový kamenný kříž otočený na sever, s rytinou meče (někdy mylně uváděna šavle) a dvěma křížky v ramenou (možná se jedná o stylizované bodné zbraně). Kříž je pod rameny zlomený, v místě přelomení a na zadní straně je vyspravený betonem. Vrchní část nad zlomem je výrazně více porostlá mechem a lišejníkem, zato na spodní části není téměř žádný mech. Fotografie viz příloha obr. č. 18 a 19. Rozměry: 113 x 80 x 35 cm Historie: Kříž byl díky svému umístění několikrát vyvrácen a poškozen při lesních pracích. V roce 1926 byl tento kříž rozlomený na tři části vykopán ze země. Kříž byl spojen dvěma železnými tyčemi, vyspraven betonem do dnešní podoby a postaven na místo nálezu, kde stojí dodnes. II. a III. křížem se dopodrobna zabývala hlavně německá literatura. Zpracovány byly Czernym , Ledelem a později Robertem Jerzabkem . Poměrně podrobně je zmiňuje i Ošanec Ústní tradice vypráví o otci, mírovském zámeckém pánovi Tobiasovi Barthovi, a jeho dvou synech. Starší ze synů Ferdinand odešel za krásnou cikánkou a s cikány se vydal do Maďarska. Když se skupina cikánů spolu s Ferdinandem vrátila po několika letech zase na Moravu, byli zde cikáni pronásledováni a vražděni. Skupina byla obklíčena a když se chtěl Ferdinand se svou zraněnou ženou dostat pryč, jeho bratr Franz po něm vystřelil. Že střelil svého vlastního bratra poznal, až když už byl mrtvý. Franz kvůli svému činu odešel do kláštera a otec Tobias se brzy na to utrápil k smrti. Podle tradice by se tedy mohlo jednat o smírčí případně pamětní kříž. Není jasné, ke kterému ze dvou svojanovských křížů cikánská pověst patří. Czerny ji spojuje s II. křížem. Po nálezu a vztyčení III. kříže u cesty do Studené Loučky je ale pověst občas spojována právě s tímto křížem. Obecně je však pověst spojena spíše s II. křížem, přestože cikánská pověst neodpovídala tehdejší interpretaci rytiny jako šibenice. Je ale možné, že pověst nemá žádnou souvislost ani s jedním z křížů. Tento příběh o dvou bratrech a cikánech byl v literatuře často popisován, dokonce se dočkal i dramatického ztvárnění.
Autor: Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:
Předchozí článek: Filmová místa Pardubického kraje Následující článek: Hrad Svojanov zahajuje novou sezónu Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
