Pardubice : Sdružení přátel Pardubického kraje

Z Barborky až na Terezku aneb putování po rozhlednách našeho kraje – 3 část

Rozhledna Barborka

16.02.2016 V dnešním posledním díle seriálu o rozhlednách Pardubického kraje představíme posledních pět rozhleden, na které se můžete při putování po kraji vydat. BARBORKA (č. 2) Rozhledna Barborka se nachází na severním okraji Železných hor, u vesnice Horní Raškovice (obec Svinčany) vzdálené přibližně 3,5 km severozápadně od Heřmanova Městce. Vybudována byla v roce 2004. Myšlenka stavby rozhledny vznikla již o rok dříve jako doplněk regionální cyklotrasy. Budoucí rozhledna tak měla zázemí v dobrém turistickém informačním systému. Projektovou dokumentaci stavby zpracoval Ing. Václav Jakeš. Stavba byla vybudovaná za pomoci grantů a dotací Pardubického kraje a stavba trvala 2,5 měsíce. Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 313 m nad mořem v blízkosti Raškovického lesa v zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů. Vyhlídková plošiny se nachází ve výšce 10 m. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout na Železné hory i na vrcholky Orlických hor a Krkonoš. Jasně je vidět Kunětická hora u Pardubic. Pro vystoupení na ochoz rozhledny musí návštěvníci zdolat 47 schodů. Jméno Barborka bylo vybráno z historického kontextu. V 16. a 17. století patřil region Horních Raškovic k oblasti těžby kamene, byl místem působení skalníků a jejich mlýnské kameny se řadily k nejlepším v českém království. Těžba kamene je řazena do hornické činnosti a patronem horníků je svatá Barbora. A protože se rozhledna nachází v blízkosti vytěženého lomu (vede tam naučná stezka a červená turistická cesta), dostala jméno Barborka, jako vzpomínka na práci a pot místních dělníků. V areálu se nachází památný strom chráněný obcí Svinčany. Je jím jeřáb oskeruše, v Čechách vzácný strom, který je proslavený svými plody – surovinou pro oskerušovici.

BÁRA (č. 3) Světový unikát – i takový přívlastek získala rozhledna s názvem Bára na Čertově skalce na vrchní části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi. Výstavba celodřevěné věže provedená v roce 2008 byla výsledkem snahy oživit příměstský les turistickým lákadlem. Rozhledna na Podhůře byla postavena v podobě trojbokého jehlanu připomínající spíše dětskou stavebnici. Byla vyrobená jako tzv. dutá hráň z modřínového (95 m3) a dubového dřeva (5 m3), které pocházelo z lesů města Chrudim. Základnou stavby byl rovnostranný trojúhelník (13,8 metrů). Modřínová prkna byla na sebe citlivě naskládána – celkem 98 vrstev - a jejich držení provedeno prostřednictvím čtvercových přeložek. Hřebíky byly použity pouze na tyto přeložky. Rozhledna dosáhla výšky 29,8 metrů, přičemž horní část o výšce 10 metrů byla usazena speciálním jeřábem. Slavnostní zpřístupnění rozhledny proběhlo v sobotu dne 21. června 2008. Ačkoli architekt odhadnul životnost stavby na 50 let, sloužila věž návštěvníkům pouze 4 dny! Dne 25. června 2008 se totiž krajem přehnala větrná bouře, která celou stavbu strhnula. I přes tento neúspěch se chrudimští nenechali odradit a hned následující den se dohodli s architektem na obnově věže s označením Bára II. Stavba nové rozhledny probíhala podle původních plánů během léta 2009, a to v daleko odolnější verzi než její předchůdkyně. Nová základová deska byla přizpůsobena vylepšenému zabezpečení. Byly vylepšeny jistící prvky. Patří mezi ně speciální prokládky dřeva, které se vkládají do nejvíce namáhaných rohů, nová vnitřní konstrukce z kmenů, ke které bude rozhledna připoutaná, nebo supermoderní italské vruty. Speciální mechanismus kotevní systém každou hodinu na 30 sekund automaticky povolí, aby dřevěná konstrukce mohla reagovat na změny vlhkosti a teploty, při silném větru je uvolnění blokováno. Špička věže získala odlišnou podobu. Autoři rozhledny chtěli původně použít i nepoškozené dřevo ze zřícené stavby. Ukázalo se, že to nepůjde. Všechno dřevo bylo rozštípané. Nová Bára by měla odolat větru až o síle 200 km/hod (původní rozhledna byla konstruována na vítr do 120 km/hod.).

BORŮVKA (č.4) V pořadí třetí rozhledna, která vznikla v na území obcí, které spolupracují v rámci Sdružení Toulovcovy Maštale nalezneme u obce Hluboká severně od Proseče v okrese Chrudim. Hlavním cílem stavění rozhleden v tomto stranou položeném regionu je především přilákat turisty a samotnou stavbou věží podpořit místní firmy. Poté, co zde v roce 2002 otevřeli představitelé Sdružení Toulovcovu rozhlednu na Jarošovském kopci a o rok později zpřístupnili věž Terezka u Pasek, uvedli do provozu další, svou podobou opět zcela originální, rozhlednu - Borůvka u Hluboké. Stejně jako v předchozích dvou případech i tentokráte stál u zrodu vyhlídky starosta Proseče, stavební inženýr, Martin Novák, který stavbu navrhnul. O projekt a statiku se postaral známý architekt Antonín Olšina. Spojení dřeva a oceli se ukázalo jako finančně nejpřijatelnější řešení (celkové investiční náklady činily 580 tis. Kč). Hlavním investorem bylo Sdružení, finančně projekt podpořil Pardubický kraj. Celkem 12 obvodových smrkových klád vytváří hyperbolu; dávají tak věži netradiční vzhled. Rozhledna Borůvka je vysoká 18,5 metrů a jméno získala podle nedalekého údolí Na Borůvčí. Realizace stavby probíhala od konce roku 2004 se slavnostním otevřením 4. června 2005. Slavnosti, která probíhala ve velice deštivém počasí, se mimo jiné účastnil první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a starosta obce Hluboká Václav Tměj, kteří u nové rozhledny přestřihli pásku. Stavbu posvětil skutečský kněz Jiří Pešek. Nutno dodat, že originalita rozhledny je známá i v zahraničí. V březnu 2007 navštívili Borůvku představitelé společnosti Lesy Slovenské republiky za účelem výstavby obdobné věže na kopci Stolica ve Slovenském Rudohoří.

BOIIKA (č. 5) Rozhlednu zbudovanou v roce 2005 je možné nalézt v oblasti Železných hor u obce České Lhotice situované 3km západně od městečka Nasavrky (okr. Chrudim). Jedná se o dřevěnou stavbu vybudovanou na keltské naučné stezce v nadmořské výšce 528 metrů těsně pod vrchem Planina. O její výstavbu a financování se zasloužil mikroregion „Centrum Železných hor“, občanské sdružení Boii (podle něhož se vyhlídková věž nazývá Boiika – odvozeno od kmene Bójů) a Turistický akademický klub Praha. Dodávku dřeva zajistila nedaleká pila v Šiškovicích. Náklady na výstavbu rozhledny přesáhnuly 1 mil. Kč. Celková výška rozhledny činí 14,5 metrů. Volně přístupná je od podzimu 2005, přičemž slavnostně byla otevřena v sobotu 20. května 2006. Po zdolání 32 schodů nabízí rozhled z výšky 11 metrů na Železné hory, Orlické hory, Krkonoše, Jeseníky, Pardubice, Kunětickou horu či Kralický Sněžník. Lokalita: pod vrchem Planina u obce České Lhotice, cca 3km západně od Nasavrk, cca 15km jižně od Chrudimi. Rozhledna je dostupná pěšky po naučné stezce z Nasavrk (asi 3 km) nebo též autem (u rozhledny je parkoviště), leží nedaleko silnice Hodonín-České Lhotice.

KLEPÁČ (č. 6) Hora Klepáč v masivu Králického Sněžníku patří ke geograficky nejzajímavějším místům České republiky. Že vám ten název nic neříká? Možná trochu napoví trefný polský název hory - Trojmorski wierch. Tento vrchol je totiž místem, kde se nachází rozvodí mezi třemi evropskými moři. Z jihovýchodních svahů míří voda do Moravy a dále do Dunaje a Černého moře, z jihozápadních do Labe a do Severního moře a ze severozápadních do Odry a moře Baltského. S klidem tak o místě můžeme hovořit jako o střeše Evropy. Dlouho byl tento fakt opomíjen anebo bylo rozvodí mylně přesunováno na vrchol Králického Sněžníku. Výraznou změnu přinesl až rok 2009, kdy začala na Klepáči vyrůstat dřevěná rozhledna. Věž byla sice vystavěna polskými stavebníky, ale jelikož rozhledna stojí na hranicích mezi ČR a Polskem (podobně jako v minulosti na nedalekém Králickém Sněžníku) a především se jedná o společný česko-polský projekt v rámci přeshraniční spolupráce v Euroregionu Glacensis, směle si ji dovoluji zařadit i mezi české rozhledny. Rozhledna slouží zároveň jako protipožárni hlídková věž, jelikož oheň často sužuje okolní lesy na obou stranách hranice . Ač byl původně plánovaný termín dokončení stanoven na 30.9.2009, pomalý průběh stavby a nečekaná sněhová nadílka na počátku října udělaly plánům čáru přes rozpočet. Slavnostního otevření se tak rozhledna dočkala až na jaře 2010. Stavba si však dlouhého fungování neužila. Prudká horská bouře poničila dle všeho polskými dělníky nepříliš kvalitně postavenou konstrukci hraniční rozhledny na Klepáči. Ta je nyní pochopitelně uzavřena a nezbývá než dodat, že se dočká (KVALITNÍ) opravy dříve než horský vítr kompletně smete celou stavbu. Lokalita: Rozhledna se nachází na česko-polské hranici přístupná po žluté turistické značce z Jelenního vrchu. Rozhledna se nachází cca 5 km od Dolní Moravy a 10 km severně od Králík.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2014