|
| |
|
Strážníci a četníci v dolní části Čermné (Dolní Čermné)
25. 03. 2010 | První zpráva v o bec ní kronice o funkci obecního strážníka v Čermné je uvedena v roce 1886. Tehdy byl obecním zastupitelstvem obce Čermné na podzim roku 1886 zvolen strážníkem Vincenc Jansa z čp. 54 ze Staré cesty (odtud přezdívka Jansovi – Policajtovi). Slib o věrném plnění povinností strážníka složil na okresním úřadě do rukou okresního hejtmana v Lanškrouně dne 29. prosince 1886. Své funkce v obci se ofi ciálně ujal až 2. ledna 1887. Obecní strážník mohl nosit stejnokroj s poboční zbraní – šavlí. Byl osobou vrchnostenskou. Povinností obecního zastupitelstva bylo pro strážníka vypracovat služební řád se stanovením jeho povinností a práv. Ze služebního řádu vyplývalo i to, že při soudních řízeních, pokud byl k nim přivolán, platila jeho svědecká výpověď za 2 osoby. Povinností strážníka bylo také dohlížet v obci na řádné chování občanů, dohlížet na vesnické tancovačky a jiné akce spolků, aby nedocházelo ke rvačkám a výtržnostem atd. Bylo-li třeba, sledoval i podezřelé osoby v obci, aby nedocházelo ke krádežím. Byl volán i k osobním rozepřím občanů. Vincenc Jansa sloužil jako strážník až do 2. července 1915, tedy plných 27 let a 7 měsíců. Funkce se vzdal pro své chatrné zdraví. Zemřel v roce 1925. Druhým obecním strážníkem byl zvolen Jan Vašátko z čp. 71. Do služby nastoupil 1. července 1915. Ze služby byl obcí propuštěn 31. prosince 1930 pro stáří a neschopnost. Zemřel začátkem ledna 1931. Třetím strážníkem byl zvolen Antonín Vacek z Kalhot v horní části Čermné. Za službu dostával roční plat ve výši 3 600,– Kč. Vzhledem k tomu, že od 1. dubna 1932 nebylo obsazeno místo posla v horní části obce, byla mu tato služba přidělena ke strážnictví. Službu strážníka konal do 22. března 1935, kdy nastoupil do kanceláře obce jako tajemník. Čtvrtým a posledním strážníkem obce byl zvolen Josef Mareš z čp. 223, který konal službu strážníka v dolní i v horní části obce za 15,– Kč na den. Od roku 1936, kdy byla rozdělena dosavadní jednotná obec Čermná na obce Dolní a Horní Čermnou, vykonával strážní službu jen v Dolní Čermné. Tuto funkci skončil 1. srpna 1938. Po rozdělení obce odešel tehdejší tajemník Antonín Vacek z horní části obce na funkci obecního tajemníka do Horní Čermné a Josef Mareš se stal od roku 1938 tajemníkem obce v Dolní Čermné. Obecní strážnictvo lze chápat funkčně jako současnou městskou nebo obecní policii. Četnictvo a jejich stanice v dolní Čermné Dnem 8. června 1849 císař František Josef I. povolil zřízenímčetnických stanic pro země Koruny České. Zřízení četnických stanic vyšlo zákonným nařízením dne 18. ledna 1850. Četnictvo bylo pojato jako vojenský strážní sbor. Dne 14. dubna 1850 byla zřízena četnická stanice v Lanškrouně. Měla jednoho velitele, dva jízdní a šest pěších četníků. Do jejich obvodu patřila i Čermná. Vzhledem k tomu, že pod rozlehlý obvod Lanškrouna patřilo 23 vesnic Lanškrounska, bylo rozhodnuto, že budou zřízeny lokální četnické stanice ve velkých obcích. A tak 8. srpna 1870 byla zřízena četnická stanice v Čermné o třech mužích. Jejím sídlem byl Vackův dům čp. 23 (nyní Sklounion). Čermenská stanice podléhala 3. křídlu v Chrudimi a od roku 1872 okresnímu velitelství v Lanškrouně. Vzhledem k tomu, že v domě čp. 23 byl vysoký nájem a nebyla nalezena vhodná budova pro stanici, byla stanice přemístěna do Čenkovic. Poté se však roku 1881 vrátila do Čermné, přemístěním stanice z Výprachtic, aby roku 1888 se opět vrátila do Výprachtic. Do Čermné byla umístěna četnická stanice o jednom muži z Bystřece. Četnická stanice sídlila do 1. 10. 1891 v domě čp. 226 (nyní pension), později v domě čp. 9 (Mydlářův hostinec). Sídlila i v domech čp. 224 (Chmátalovo) a naposledy v čp. 13 (Náglovi). Čermenská četnická stanice byla povýšena roku 1901 na 3 muže. Velitelé četnické stanice v Čermné – Dolní Čermné, uvedení v obecní kronice: Antonín Salava, sloužil od r. 1876 do roku 1896. Josef Novotný 1896–1901, byl vyznamenán v roce 1900. Severin Hlouška, velitelem od roku 1901 do roku 1906. Václav Celba 1907–1920. Dne 14. 7. 1907 se zúčastnil záchranných prací ve Verměřovicích při povodni po průtrži mračen. Za to byl odměněn pochvalným vysvědčením. Dne 5. 6. 1914 sotva ušel smrti při požáru čp. 250 v Čermné. Ludvík Čapský byl velitelem od roku 1920 do roku 1927. Jaroslav Sýkora – 1927–1937, odešel, když byl povýšen na okresního velitele. Josef Kolář 1937–1938, popraven za německé okupace. Karel Benda 1938–1941. Karel Škop 1941–1946. Jako řadoví četníci dolnočermenské stanice jsou v obecní kronice uvedeni: Josef Buriánek 1879–1883 – zachránil Annu Motlovou 2. 4. 1882 z hořícího domu čp. 264. Ludvík Stehlík 1882–1888, Karel Pecher 1883–1885, Ferdinand Černý 1885–1887, Václav Fridrich 1887–1895, Josef Vaculík 1896–1900, Josef Novotný 1901–1902 – zastřelil se ve službě 15. 2. 1902, Josef Novák 1902–1904, Václav Nedbal 1902–1905, Matyáš Kosař 1904–1906, Václav Ko přiva 1904–1910, Josef Lagner 1907–1911, Jan Jungwirth 1911–1923 – sloužil v poli jako polní četník 1914, Karel Papáč 1911–1912, Jan Švorc 1915–1916, Josef Fišer 1914 –1918, Antonín Muzikant 1916–1918, Antonín Špalek 1920–1922, Jaroslav Sýkora 1922–1923, Josef Koukal 1924–1925, František Velíšek 1923–1929, Rudolf Richtr 1926–1927, Alois Hyršál 1926–1931, Josef Brandštein 1928–1936, Alois Pospíšil 1931–1. 10. 1949, Josef Coufal 30. 9. 1937–1938, Josef Moravec 27. 11. 1938–1940, Ludvík Lukůvka 27. 11. 1938–1942, František Hlinovský 24. 10. 1938–1941, František Tichý 13. 10. 1938–1939, Rudolf Šebesta 6. 12. 1938–25. 9. 1939, Jaroslav Trávníček 3. 8. 1939–1943, Pavel Křivohlávek 15. 3. 1940 1943. Výčtem četníků k roku 1943 zápis v obecní kronice končí. SNB – Sbor národní bezpečnosti Po „vítězném únoru“ v roce 1948 byl komunistickou vládou uzákoněna nová bezpečnostní složka – Sbor národní bezpečnosti. Ten dohlížel na vnitřní bezpečnost státu a občanů na rozdíl od Státní tajné bezpečnosti (StB), která měla hlídat státem utajovaná akta, listiny, výzkum a vývoj, ochranu před „třídním nepřítelem“ atd. Z aktivních a politicky prověřených a KSČ loajálních četníků (museli se stát členy KSČ) byli zařazeni do služby jako „příslušníci“ VB (Veřejná bezpečnost). Lidé je nazývali „esenbáci“. V Dolní Čermné byla zřízena služebna SNB, která sídlila nejprve v domě čp. 224, později v domě čp. 13. V Dolní Čermné na služebně byli ustanoveni tři, později dva příslušníci VB. Přesný chronologický seznam služeb jednotlivých příslušníků se mi nepodařilo sehnat. Z vlastní znalosti a doptáním jsem se dopátral, že zde ve službě byli tito příslušníci VB: Karel Benda, Alois Pospíšil, František Bohuslav, Ferdinand Kočí, František Kůrka, Jiří Smola – přezdívaný „Sklíčko“. Zaměřoval se totiž na nedostatky jízdních kol občanů a žáků dojíždějících do ZŠ, dodržování dopravních předpisů při jízdě na kole. O předpisech jízdy na kole přednášel i ve školách. Při státní reorganizaci v roce 1960 byly malé služebny SNB zrušeny a byly posíleny stanice VB ve městech. V nově ustanovených okresech byly zřízeny Okresní správy SNB. Tak došlo ke zrušení služebny SNB i v Dolní Čermné.
Autor: Z obecní kroniky zpracoval V. Jansa, kronikář Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009 Předchozí článek: Dny Baria v Žamberku Následující článek: Lanškroun – historicky Kronland / Landeskrone Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
