| |
Boršovský les
22. 02. 2010 Pozvánka na českomoravské pomezí,¨ aneb co má společného Boršovský les a Slavkovský les… Pardubický kraj má tu zvláštnost, že zasahuje částečně na Moravu. Českomoravské pomezí leží stále stranou rušných turistických oblastí, ale vnímavému turistovi toho může nabídnout opravdu hodně. V září tohoto roku díky výborné spolupráci města Moravská Třebová, Lesů ČR a Pardubického kraje byla otevřena naučná stezka Boršovský les, která je první etapou Hřebečských naučných stezek. Výchozí bod stezky, která je dlouhá 3,7 km a má převýšení 150m je hájenka na západním okraji BORŠOVA u Moravské Třebové, která má sloužit jako ubytovací zařízení a občerstvení a kde můžete zaparkovat. Vodní nádrž u hájovny byla fi nancována ze zdrojů Evropské unie. Stezka prochází údolím Stříbrného potoka, kde se turisté seznámí s fl orou, faunou a vodohospodářskou problematikou lesa. Dále stezka stoupá vzhůru k přírodní rezervaci ROHOVÁ, která má výměru téměř 300 ha a nachází se na východních svazích Hřebečského hřbetu, který vytváří na okraji české křídové pánve zlom s převýšením cca 200 m oproti Moravskotřebovské kotlině. Rezervace i Boršovský les jsou vlastně zbytkem rozsáhlých a dříve neprostupných pohraničních hvozdů. Jsou to rozsáhlé smíšené bukojedlové lesy. Rezervace se táhne od severu k jihu v délce téměř 10 km. Díky specifi ckým přírodním podmínkám se tu vyskytuje pozoruhodná kombinace horských a podhorských druhů rostlin s teplomilnými. Stezka nás seznámí i s geologií a vystoupá až na vyhlídku nad Hřebečovským tunelem, kde frekventovaná silnice I/35 překonává evropské rozvodí LABE–DUNAJ. Jsme též na historické hranici Čech a Moravy s krásným výhledem směrem na Moravu, poblíž vyhlídky je velké parkoviště s hojně navštěvovanou restaurací. Nazpět k hájovně můžeme sestoupit kratší cestou cca 2,3 km, takže ujdeme celkem 6 km. Příští rok v létě by od vyhlídkového altánu na Hřebči měly pokračovat Hřebečské důlní stezky směrem k úzkorozchodné průmyslové Mladějovské železnici. Co mohou mít společného Boršovský les na západní Moravě a Slavkovský les v západních Čechách? Jde o majetky pánů z Rýzmburka (Oseka). Podporovali hornictví, vlastnili velký majetek a založili osecký klášter. Dva bratři se jmenovali Slávek (stal se oseckým opatem) a Boreš (sloužil jako voják na dvoře krále Václava I.). Boreš dostal od krále Václava I. Moravskotřebovsko odměnou za věrné služby. Třinácté a čtrnácté století bylo zlatým věkem tohoto starobylého rodu, který má ve znaku hrábě a červené lvy.
Autor: Ing. arch. Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009 Předchozí článek: (Téměř) zapomenuté pardubické firmy – čtvrtá část Následující článek: Centrum Bohuslava Martinů Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|