| |
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2020
26.02.2021 Na nejvyšší vrchol Pardubického kraje je možné se dostat hned několika způsoby. Asi nejjednodušší variantou je dojet autem do polské obce Medzygorze a odtud pak stoupat po turistické značce k „Chatě na Sněžníku“ na polském území pod vrcholem a následně se pak vydat po zelené turistické značce na vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1.423 m.n.m. Výhodou této trasy je právě ta existence horské chaty cca 1,5 km před vrcholem kopce a tím i tedy možnost občerstvení. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 Nejvyšším horským celkem v Pardubickém kraji, druhým nejvyšším v Čechách a třetím nejvyšším v České republice je Králický Sněžník. Vystupuje do nadmořské výšky 1424 m (zaokrouhleno z 1423,78 m) a z jeho vrcholové kupole, nápadně vyčnívající už nad horní hranicí lesa, se rozbíhá několik táhlých rozsoch – převážně zalesněných hřbetů. Ty z Králického Sněžníku činí z daleka nápadné a ze všech stran výrazně vymezené pohoří. Většinu těchto rozsoch ještě horské bystřiny rozčlenily do dalších dílčích hřbítků a návrší. Vrcholová část Králického Sněžníku je dostupná z různých stran po turistických značkách a i když výstup patří k náročnějším, jde o místo hojně navštěvované. Kdysi stála na polské straně vrcholku kamenná rozhledna, jejíž trosky dodnes slouží jako vyhlídkové místo, mnoho turistů se zastaví i u nedaleké pramenné studánky řeky Moravy. Skvělým vyhlídkovým místem je i soška slůněte, která byla ve 30. letech minulého století umístěna k někdejší horské chatě a stala se nepsaným symbolem celého pohoří. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 Pod podobným názvem vyšel článek ve Vlastivědných listech Pardubického kraje už v č. 1/2015, dávno rozebraných. V následujících řádcích se tak dozvíte něco z historie a zejména dohady obestřených okolností kolem směn turistických chat na Luckém vrchu u obce Telecí na Českomoravském pomezí a Suchém vrchu u Orliček v Orlických horách za Luční boudu v Krkonoších. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 První městské samosprávy vznikají ve 12. století v Itálii. V roce 1183 došlo v Kostnici k dohodě, která určovala podobu samosprávy i českých měst. Dle tohoto ujednání měla samosprávu města tvořit městská rada s volenými konšely podle italského vzoru. V čele městské správy stál rychtář jmenovaný panovníkem. Konšelé tvořili původně sbor jeho rádců a pomocníků vybíraných z usedlých a majetných občanů. Konšelé se obvykle střídali po roce nebo dvou, nové konšely na doporučení rady uváděla do úřadu vrchnost nebo panovník. Při výběru konšelů hrály velkou roli cechy. Od 13. století se konšelé často scházeli v cechovních místnostech, radnice tehdy neexistovaly. Teprve ve 14. – 15. století se začínaly prosazovat samostatné radnice. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 V minulé kapitole jsme sledovali, jaké útrapy zažívaly Pardubice v období Napoleonských válek a to až do Bitvy národů u Lipska v roce 1813, kde byl Napoleon definitivně poražen. Poté již v dobách klidných uvítaly Pardubice 8. května roku 1820 císaře Františka se svou chotí Karolinou Augustou a dcerou Klementinou. Ti do Pardubic přijeli při cestě z Brna v 7 hodin večer. Císař se usadil na pardubickém zámku. Na císařův dotaz na osud za vlády Josefa II. zrušeného minoritského kláštera děkan odpověděl, že by budova měla sloužit hlavní škole. Císař přislíbil k tomuto kroku svou podporu. Po čtyřech nedělích došlo od císaře rozhodnutí, že vrchnost má koupit nejen klášter, ale i sklady a staré gymnaziální budovy pro novou hlavní školu. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 V předchozím líčení událostí z historie Pardubic jsme se věnovali životu Pardubic za doby Marie Terezie a následně také za doby vlády jejího syna Josefa II., kdy na přelomu 80. a 90. let 18. století i na Pardubice dolehly boje s tureckými vojsky. Roku 1790 však Josef II. zemřel a na rakouský trůn usedl jeho bratr Leopold II. První dny jeho vlády se zdály být pro Pardubice úspěšné. Císař totiž svolil, aby se zrušený Kostelíček opět otevřel pro bohoslužby. Ještě před tím, než mohlo dojít ke splnění tohoto přání, proběhlo od 29. do 31. března roku 1792 rekviem za zesnulého císaře. Leopold II. tak setrval na trůnu pouze od roku 1790 do roku 1792. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 „Stále pod mrakem, léto jsme vůbec neužili. Dne 31. srpna byl jsem s Jendou v Pardubicích na Státních školních internátech. Neměli však pro chlapce nic připraveno jak v ubytování, tak i ve stravě. Bylo to velmi ubohé. Konečně navečer jsme šli s jinými chlapci do dřevěných baráků za dráhu v ulici Na Spravedlnosti a tam si každý musel najít a sestavit postel.“ Zaznamenal do rodinné kroniky roku 1954 horník Jan Jaroslav Mach. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 Putování kolem Chocně S kamarádkou občas podnikáme krátké výlety do míst, kde jsou nejen zajímavé stavby a památky, ale i přírodní krásy. V únoru jsme si vyjely nedaleko, do Újezdu u Chocně. Nemířily jsme do vesnice, ale kousek od nádraží se nachází velice stará alej, pamatující rod Kinských, kterou jsme se vydaly. Na okraji aleje je umístěna informační tabule, kde je alej popsána jako „Lipová alej“, jsou zde však nejen lípy, ale i duby a kaštany. Patří do Přírodního parku Orlice, který se rozprostírá na celkové ploše 5058 ha. Byl založen roku 1996. Na jaře, kdy všechno kvete, to tu musí být nádherné. Ty stromy jsou opravdu letité, někde jen pahýly a torza, ze kterých se snaží rašit nový život. Alej od odbočky od nádraží se vine na dvě strany. Vpravo, kudy jsme pokračovaly směrem na Chloumek a vlevo, kterou jsme se poté vracely zpět na nádraží. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 26.02.2021 Jsou místa, kde tradiční zvyky nepřerušilo ani období komunismu a přecházejí dál z generace na generaci. Jinde přišla socialistická funkcionářka s tím, že žebrotu dětí po vesnici zakazuje a bylo po tradici. V některých obcích si na ně lidé až po letech spolu s pamětníky rozpomínají a postupně je obnovují. Třeba i proto, aby se mohli zbavit zlého kohouta. Na setkání 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka a ředitelky Muzea v přírodě Vysočina Ilony Vojancové se zástupci tradiční lidové kultury a tradičních řemesel v kraji takových historek padlo více. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2020 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|