|
| |
|
Vlastivědné listy Pardubického kraje
3/2005
12. 12. 2005
Orlické Hory, které se táhnou od Náchoda k jihovýchodu, končí v údolí Divoké Orlice, kterému se říká Zemská brána. Ve skutečnosti tam nekončí hory, nýbrž jen jedno zeměpisné označení a druhé tam začíná. Jsou tam další skály a kopce a jeden z nich je Buková hora, 958 m vysoká. Asi proto, že z jejího jihozápadního svahu vytéká řeka Moravská Sázava, geologové podle této hory pojmenovali celou skupinu kopců. Takže je to Bukovohorská hornatina. Je to název stejně hornatý jako celý kraj, ale lidé raději vyslovují jednotlivé kopce, mezi nimiž je nejvyšší Suchý vrch. Vyrostl bez pěti metrů do tisícové výšky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
12. 12. 2005
Možná se se jménem Nasavrky setkáváte poprvé - trochu nezvyklý název našeho města však obvykle utkví v paměti.
I samo město si jeho návštěvníci obvykle pamatují. Je docela malebné, když se před námi vynoří nad silnicí od Chrudimě na začátku stoupání do Železných hor, na jejichž úpatí leží. A leží tu již dlouho: první písemná zmínka o Nasavrkách je z roku 1318. Již v roce 1360 byly Karlem IV. povýšeny na město s právem konat trhy. Přeskočíme-li období několika set let, ještě počátkem 20. století byly Nasavrky významným centrem severní části Železných hor, mj. sídlem okresního hejtmanství a soudu. I když význam obce poté poněkud upadl, i dnes jde o spádové středisko pro široké okolí. (V Nasavrkách sídlí např. středisko aktivit pro ochranu přírody v oblasti téměř celého regionu, tj. Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory.)
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
12. 12. 2005
Řestoky - jméno vsi na Chrudimsku nebo jak je psáno ve starých dokumentech Žestoky, Ržestoky, Zestoky - dostalo své jméno podle jedněch od sestoku vod, dle jiných od staroslovanského jména žestoci, což znamená divocí, drsní. Patří k nejstarším osadám na Chrudimsku. Nejstarší dějiny jsou sice zahaleny rouškou nejistoty, kdy vlastně můžeme datovat dobu jejich vzniku. První zmínka pochází již z roku 1115, do období, kdy kníže Břetislav II. založil klášter benediktinský v Litomyšli. Tehdy nepřikázal na výživu zdejších mnichů statky, nýbrž jen důchody z některých vsí, které byly roztroušeny na různých stranách kláštera. Tehdy pod klášter odevzdán v Řestokách kovář Mucek se syny s dcerami. V té době byly také na Chrudimsku tak zvané újezdy, to je území, které bylo prodáno či darováno. Jedním z nich byl i újezd řestocký, jak se o tom píše v Kladrubské listině a listině krále Vladislava, které jsou ovšem odborníky pokládány za falza, i když jsou připouštěny určité věrohodnosti na základě věcného obsahu uvedených listin. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
12. 12. 2005
Je bezesporu záslužným činem Vlastivědných listů Pardubického kraje, že na svých stránkách připomínají činnost regionálních dnes mnohdy zapomenutých badatelů zabývajících se vlastivědou "svého" regionu, kteří sehráli význačnou roli při rozvíjení zájmu o regionální dějiny a přispívali tak i k rozvíjení vztahu obyvatel ke svému bydlišti a v neposlední řadě i k rozvoji vlasteneckých citů. Je však nutno brát v úvahu to, že tito vlastivědní badatelé byli většinou lidé bez odborné historické kvalifikace, že jejich činnost byla ovlivňována snahou co nejvíce proslavit "svoji" obec, i to že historická věda od vzniku jejich prací přinesla mnohé nové poznatky. Proto by bylo vhodné při publikování ukázek z jejich děl připojit i komentář přinášející dnešní stav poznání, který v žádném případě nelze chápat jako snahu snížit význam práce příslušného regionálního historika.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
21. 11. 2005
Asi málokterá obec prošla v průběhu několika desetiletí první poloviny 20. století tolika změnami, jako Pastviny na Králicku. Obec Pastviny se rozkládá v nejmenší a nejníže položené části Orlických hor - v Mladkovské vrchovině s nejvyššími vrcholy vysokými pouze okolo 700 metrů nad mořem. Obec vznikla pravděpodobně jako pastevecká. Pastevci pásající v těchto místech dobytek vrchonosti ze Žampachu, si v těchto místech postavili svá obydlí. Odtud pravděpodobně pochází název obce. První historická zmínka o Pastvinách (dříve Pastwinie) pochází z roku 1514, jako příslušenství žampašského panství. V roce 1514 měly Pastviny 15 selských statků o 3 koních a po 300 mírách pozemků a 8 statků po 2 koních a 200 mírách pozemků. Tehdy byly Pastviny důležitou osadou s poměrným blahobytem. Roku 1780 měla obec 46 domovních čísel na levém břehu a 24 na pravém břehu Divoké Orlice. Na počátku 19. století měly Pastviny již kolem 800 obyvatel. Obživou jim byly především zemědělské práce či výpomoc v okolních cukrovarech. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
21. 11. 2005
Dvě třetiny svého živou prožil v Třemošnici. Vyučil se soustružníkem v Adamově, vystudoval Vyšší průmyslovou školu strojnickou v Bmě a stal se technikem. Nebyl to snílek, nýbrž úderník, který na svět přivádí vlastní československou želemiční brzdu DAKO. Umožnily mu to jeho pracovitost, teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Věděl vždy, co chtěl a tím jeho rozhodování šlo vždy správným směrem. Uměl prodat dobře, co udělal, byl neústupný, osobitý, přičemž jeho vystupování bylo ale korektní. Byl střední postavy a jeho vzrůst mu dovoloval řešit úkoly "z nadhledu". Byl uzavřené povahy, ačkoliv vedl rozsáhlý kolektiv technických i dělnických pracovníků. Byl věcný a všechno chtěl poznat "až do morku kosti". Cenil si znalostí a schopností druhých. Nesnášel povrchnost a kritizoval nic neříkající skutečnost.
Narodil se 8. dubna 1920 v Kotvrdovicích, okres Blansko. Do Třemošnice přišel ve stáří 29 let jako skoro již uzrálý technik v roce 1949. Jeho pracovním programem byly pneumatické železniční brzdy, nastartované v závodě Škoda - Adamov.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
21. 11. 2005
Pustá Rybná je výspou Pardubického kraje ve směru jihozápadním, jejíž katastr sahá až na samu hranici markrabství moravského, v současnosti kraje Vysočina.
Rozdělení zde tvoří řeka Svratka od svého pramene, až do moravského Jimramova. Celá ves je součástí chráněné oblasti Žďárské vrchy, typické svou roztroušenou zástavbou. Dávní předkové (první zmínky kolem roku 1350) stavěli svá obydlí u svých studní a políček.
Tehdy se jednalo o Rybnou Moravskou; adjektivum pustá se objevuje až o století později. Nemám však ani nejmenší snahu „ brodit“ se dávnou historií. Dědina, o níž je řeč má, mnoho pozoruhodností. Ku příkladu konfigurace terénu, určená tokem hlavním (potokem Hlučálem) i přítoky, nemá v běžném obrazu vsí obdobu. Právě tak tři kostely různých vyznání při počtu stálých stošedesáti obyvatel – toť rovněž výjimka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
21. 11. 2005
Králíky jsou malé podhorské městečko, malebně situované na úpatí Mariánského kopce, jehož dominantou je zdaleka viditelný poutní kostel a klášter. Historické jádro města, tvořené klasicistními a barokními stavbami patří v širokém okolí mezi nejlépe dochované. Jeho nejvýznamějšími architektonickými památkami jsou kostel sv. Michaela Archanděla, hotel Zlatá labuť, budova knihkupectví a bývalá radnice s věží – nyní Městské muzeum s ojedinělými historicko-biologickými sbírkami. Klasicistní budova, ve které dnes muzeum sídlí, byla postavena v letech 1795–1796, a to z iniciativy starosty města Josefa Neutzlera. Město potřebovalo novou radnici, protože dočasná plně nevyhovovala pro činnost regulovaného magistrátu a městské rady. Bylo tedy rozhodnuto o vybudování nové. Nejvýhodnějším místem se zdál být střed severovýchodní strany králického náměstí, hned v sousedství dosavadní radnice. Radnice byla vystavěna bez věže a bylo jí přiděleno čp. 365 po původním starém městském domě (pravděpodobně dřevěný jako většina původních domů na králickém náměstí). Charakteristickou dominantu – věž – budova získala teprve v roce 1834 a v roce 1840 byla doplněna hodinami, které zhotovil králický hodinář Franz Reiss. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
07. 11. 2005
Oblast Králicka je typická množstvím dělostřeleckých tvrzí, které byly budovány jako součást rozsáhlého systému opevnění ve třicátých letech minulého století. Rozhodujícím záměrem tehdejšího velení armády bylo pomocí stálého opevnění zčásti vyrovnat početní a materiální převahu nepřátel a vytvořit v případě konfliktu co nejpříznivější podmínky k obraně státu. Přípravné práce k výstavbě opevnění probíhaly od roku 1934, vlastní budování pevnostních objektů bylo zahájeno o rok později. Těžké opevnění mělo přehrazovat jen pro obranu nejdůležitější směry především na severní a jižní hranici Československa, lehké opevnění vyrůstalo podél celých hranic Čech, Moravy, Slezska, na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Roku 1938 se stala staveništěm prakticky celá naše země. Plán předpokládal výstavbu 16 tisíc lehkých a téměř 1300 objektů těžkého opevnění. Výstavba měla být podle plánů dokončena roku 1951. Práce byly přerušeny v roce 1938 přijetím mnichovského diktátu. Do té doby bylo vybudováno přes 10 tisíc lehkých a 263 těžkých objektů. Nepřízeň osudu v uplynulých šedesáti letech změnila podobu těchto staveb. Bez boje opuštěné objekty sloužily okupantům jako zkušební cíle, zdroj kvalitních surovin a k výcviku německé branné moci. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
07. 11. 2005
Město obklopené malebnými horami a panensky čistou přírodou, se nachází v severní části králické brázdy v nadmořské výšce 560 metrů nad mořem.
Počátky Králík jsou datovány do první poloviny 14. století a jsou spojeny s těžbou železa, stříbra a dokonce rýžováním zlata v nedaleké Moravě. Podle tradice tu býval i horní soud. Z té doby pravděpodobně pochází i znak města v podobě stříbrného meče postaveného ostřím vzhůru v červeném poli. Přes něj jsou dvě zkřížená hornická kladiva, která připomínají dávné hornické tradice. Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází z roku 1367. Je to zápis dochovaný v zemských deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící „Hory Králické“ („montana in Greylichs“) Čeňkovi z Potštejna. Tato zmínka se však týká jen blíže neznámých dolů. Vlastní město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna. Ten si zvolil Králíky za sídlo svého panství a začal s jeho budováním. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny, dnes kostela sv. Michaela Archanděla, dal vystavět náměstí do dnešního tvaru. Podařilo se mu také prosadit pro město Králíky právo na pořádání tří výročních trhů. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 
26. 10. 2005
Již rok slouží veřejnosti rozhledna Barborka v Horních Raškovicích u Svinčan. Společná myšlenka na její vybudování vznikla v roce 2003 mezi představiteli obcí mikroregionu Heřmanoměstecko. Jak nás informoval starosta obce Svinčany Josef Blažek, podnětem ke vzniku této myšlenky byla skutečnost, že nedaleko obce se nachází Vysoká skála, která svou výškou 333 metrů převyšuje i Kunětickou horu a dle dobových dokumentů z její vyhlídky bylo přehlédnutelné celé Polabí, Krkonoše i Orlické hory. V současné době je vrchol Vysoké skály porostlý lesem a proto vznikla myšlenka vybudovat nedaleko této kdysi velmi populární vyhlídky na úpatí Železných hor, rozhlednu.Projektová dokumentace pro výstavbu rozhledny byla vytvořena již v roce 2003, jejím autorem byl ing. Václav Jakeš. V roce 2004 pak byla za podpory Pardubického kraje a mikroregionu Heřmanoměstecko rozhledna vybudována. Včetně projektové dokumentace její vybudování přišlo na 650 tisíc korun. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17. listopadu 2004 a jak potvrzuje sám starosta Blažek, investice to byla rozhodně dobrá, protože počet návštěvníků za rok provozu překročil dva tisíce. Není bez zajímavosti, že rozhledna Barborka se stala součástí souboru informací o českých rozhlednách díky zájmu profesora Jana Nouzy, autora knih a televizních pořadů z cyklu "Rozhlédni se, člověče". Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
